V pátek 6. prosince oslavila Hradní stráž své 101. narozeniny. Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Jan Kaše a velitel Hradní stráže plukovník Jiří Kývala, udělili při této příležitosti vyznamenání za zásluhy. Tato ocenění získali nejenom příslušníci Hradní stráže včetně občanských zaměstnanců, ale také osobnosti, které s Hradní stráží úzce spolupracují.
Dovolte, abych Vám představil jednoho mladého muže, bojovníka. Je to čtrnáctiletý Jarda a není to zápasník v ringu ani veterán z Afghánistánu, ale i přes to stojí jeho příběh za pozornost. Narodil se s dětskou mozkovou obrnou ve formě spastické kvadruparézy, což je postižení všech čtyř končetin. Jarda se ale nevzdal a začal se s touto negativní prognózou urputně prát.
Ve druhém říjnovém týdnu proběhlo v pořadí již šesté cvičení 1. strážní čety aktivní zálohy Hradní stráže od jejího vzniku. Tentokrát bylo zaměřené na zdokonalení bezpečné manipulace se zbraní. Konkrétně se jednalo o pistoli PHANTOM a samopal SCORPION EVO3 A1, tedy zbraní, které patří ke standardní výzbroji příslušníků Hradní stráže.
Dne 10. listopadu proběhla ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech Svatohubertská mše, kterou sloužil farář Gabriel Rijad Mulamuhič. Na začátku obřadu byla do kostela přinesena trofej jelena, která symbolizuje sv. Huberta jakožto patrona myslivců a lesníků. Mši působivě doprovodilo vystoupení trubačů Okresního mysliveckého spolku Strakonice a členové Píseckého pěveckého sboru SONITUS.
Mnozí z vás jistě sledovali od osmé hodiny večerní přímý přenos udílení státních vyznamenání prezidentem republiky ve Vladislavském sále, takže tento ceremoniál nemusím dlouze představovat. Nicméně bych se rád zmínil o tom, co Hradní stráž v tento slavnostní den zabezpečuje. Je to především zajištění střežení areálu Pražského hradu a zámku Lány. To sice probíhá 365 dní v roce a 24 hodin denně, ale tito vojáci v maskáčích na strážních stanovištích jsou také součástí hladkého průběhu tohoto dne. Nejsou sice moc vidět, ale věřte, jsou tam.
Ceremoniál udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále je organizačně natolik náročná akce, že se i vojáci Hradní stráže musí náležitě připravit. Nejnáročnějším prvkem celého aktu je z hlediska Hradní stráže secvičení „pomalého“ pochodu, při kterém vojáci přinášejí historické bojové prapory, a to navíc za zvuku podmanivých tónů Husitského chorálu.
